Kořeni Jesse, ty stojíš jako znamení národům, před tebou zmlknou ústa králů a národy tě budou vzývat: přijď a vysvoboď nás, už neprodlévej!
O Radix Jesse, qui stas in signum populorum, super quem continebunt reges os suum, quem Gentes deprecabuntur: veni ad liberandum nos, jam noli tardare.
Více o "Ó antifonách" zde
Samuel vykonal, co řekl Hospodin. Když přišel do Betléma, posvětil Jišaje a jeho syny. Hospodin Samuelovi řekl: „Nehleď na vzhled ani na jeho vysokou postavu. Nejde o to, jak se dívá člověk. Člověk se dívá očima, Hospodin však hledí srdcem.“ Poslal tedy pro [posledního syna]. Byl ryšavý, s krásnýma očima a pěkného vzhledu. Tu řekl Hospodin: „Nuže, pomaž ho! To je on.“ Samuel tedy vzal roh s olejem a pomazal ho uprostřed jeho bratrů. A duch Hospodinův se Davida zmocňoval od onoho dne i nadále. (1 Sam 16,4-5.7.12-13)
I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce. V onen den budou pronárody vyhledávat kořen Jišajův, vztyčený jako korouhev národům, a místo jeho odpočinutí bude slavné. (Iz 11,1.10)
Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma, odkud byl David? (Jan 7,42)
Zdroj: liturgie
