Autorkou podivuhodné modlitby k Duchu svatému je sv. Terezie Benedikta od Kříže, patronka Evropy (civilním jménem Edita Steinová, 12.10. 1891- 9.8. 1942). Pocházela ze židovské rodiny, sama se považovala za ateistku a později konvertovala ke katolicismu. Dosáhla doktorátu z filosofie, pracovala jako asistentka u E. Husserla a později jako učitelka. Vstoupila do řádu bosých karmelitek a za druhé světové války byla deportována do koncentračního tábora Osvětim, kde její pozemská stopa končí.

 

 

 

 

Kdo jsi, světlo

Kdo jsi, světlo, jež mne naplňuje a osvětluje temnotu mého srdce?
Vedeš mne jako matka za ruku a kdybys mne pustil, nesvedla
bych udělat ani krok. Jsi prostor, který kolem dokola obklopuje mé bytí
a ukrývá je v sobě. Kdyby Tě opustilo, kleslo by do propasti nicoty,
z níž je pozvedáš k bytí. 
Ty, který jsi mi bližší než já sama sobě  a niternější než mé nejhlubší nitro
a přece  neuchopitelný a nepostižitelný a přesahující každé jméno:
     Duchu svatý- Věčná lásko.

 

Nejsi mana, jež ze srdce Synova přechází do srdce mého,
pokrm andělů a blahoslavených?
On ,který se ze smrti pozdvihl k životu, probudil i mne k novému životu, 
ze spánku smrti,
a dává mi den ode dne  nový život. Jednou mne jeho plnost úplně zaplaví,
život z tvého života,​ ano ty sám: 
       Duchu svatý-Věčný živote.

 

Jsi paprsek, jenž dolů ze soudcova trůnu vyšlehne a pronikne do noci duše,
která sama sebe nikdy nepoznala?
Milosrdný- neúprosný vniká do skrytých záhybů.
Vyděšena pohledem na sebe samu dělá duše místo svaté bázni,
počátku oné moudrosti, jež přichází z výsosti a na výsosti nás pevně zakotvuje -
– tvému působení, které nás nově tvoří:
        Duchu svatý- Pronikavý paprsku.



Jsi plnost Ducha  a síla, kterou Beránek rozlamuje pečetě
d věčného Božího úradku?
Vysláni Tebou, ženou se poslové soudu světem
oddělují ostrým mečem říši světla od říše tmy.
Pak bude nebe nové a nová i země, a všechno se dostane
a své pravé místo tvým dechem:
         Duchu svatý- Vítězná sílo.

 

Jsi píseň lásky a svaté bázně, co věčně zní okolo Božího trůnu.
 A co v sobě spojuje všech bytostí čistý zvuk?
Souzvuk, jenž připojuje k hlavě údy,
v níž každý oblažen nachází svého bytí tajemný smysl
a jásavě se rozlévá, v tvém proudění:
         Duchu svatý – Věčný jásote.