Opravdová láska se nemůže vměstnat do kategorie užitečnosti.
Společně strávený čas rovná se čas ztracený?
Věrnost v modlitbě je cenná tím, že nám umožňuje zachovat v našem životě dimenzi nezištnosti. Tento smysl pro nezištnost je dnes v ohrožení, protože o všem se uvažuje ve smyslu rentability, účinnosti a výkonu, což se stává destruktivním faktorem lidské existence. V Markově evangeliu se v místě vyvolení Dvanácti uvádí, že Ježíš si je vybral především proto, aby byli s ním (Mk 3,14) a teprve potom jim dává úkol kázat, vyhánět zlé duchy, atd. My nejsme pouze služebníci, jsme povoláni k tomu, abychom se stali přáteli sdílejícími události života, což je dimenze, která přesahuje veškeré prospěchářství.Jako na prvopočátku, kdy se Bůh za denního vánku toužil procházet s Evou a Adamem v zahradě Edenu.
Láska je dávání vlastního času
Modlitba znamená strávit nezištně čas s Bohem pro radost, že jsme spolu. Znamená to milovat, protože láska – to je dávání svého času. Láska se neprojevuje nejdříve tím, že něco pro někoho uděláme, ale tím, že s ním jsme. V modlitbě se učíme být s Bohem v postoji jednoduché pozornosti. Úžasné při tom je, že když se učíme být pozorní vůči Bohu, učíme se být stejným způsobem pozorní vůči ostatním. Zjišťujeme, že někteří lidé, pokud mají dlouhou zkušenost se životem modlitby, jsou mnohem pozornější, vnímavější, dokážou lépe naslouchat a jsou ochotnější než ti, jejichž život je naplněn aktivitou. Z modlitby se rodí jemnocit, úcta a pozornost, které jsou cenným darem pro ty, které potkáme na své životní cestě. Neexistuje krásnější a účinnější škola vnímavosti k druhému, než je věrnost v modlitbě. Byl by čirý nesmyls stavět do protikladu či konkurence modlitbu s láskou k bližnímu.
Upraveno podle knihy
Jacqua Phillipa Dotknout se Boha
vydalo nakladatelství Paulínky
