Ve svých kázáních a promluvách se papež František často zabýval tématem modlitby, a to při různých příležitostech.
Odpočívat v Pánu
K naslouchání a přijetí Božího povolání a k přípravě Ježíšova příbytku musíte být schopni odpočívat v Pánu, modlit se. Modlit se znamená odpočívat v Pánu. Musíte denně nacházet čas k modlitbě. Mohli byste mi však říci: To známe. Svatý otče, já bych se chtěl modlit, ale mám tolik práce! Musím pečovat o děti, mám povinnosti doma a jsem příliš unaven, než abych dobře spal. To může být pravda, ale pokud se nemodlíme, nepoznáme nikdy to, co je ze všeho nejdůležitější, totiž Boží vůli pro sebe. A s modlitbou také zvládneme veškerou svojí aktivitu a tisíceré starosti.
Odpočinek v modlitbě je obzvláště důležitý pro rodiny. Především v rodině se učíme modlit. Nezapomínejte – když se rodina spolu modlí, zůstává spolu. A to je důležité. V rodině poznáváme Boha, vyrůstáme jako muži a ženy víry a vnímáme, že jsme součástí větší Boží rodiny, církve. V rodině se učíme mít rádi, odpouštět, být velkodušní a otevření, a nikoli uzavření a sobečtí. Učíme se vidět za svoje potřeby, setkávat se s druhými a sdílet svůj život s nimi. Proto je tolik důležité se v rodině modlit! Proto jsou rodiny tak důležité v Božím plánu s církví! Odpočívat v Pánu znamená modlit se. Společně se modlit v rodině.
Chtěl bych vám také říci něco velmi osobního. Velice miluji svatého Josefa, protože je to silný a tichý muž. Mám na stole sošku sv. Josefa, který spí, a zatímco spí, pečuje o církev. Ano! Může to udělat, jak víme. Když mám nějaký problém nebo těžkost, napíšu vše na lísteček, který vložím pod svatého Josefa, aby o tom snil. To znamená – modlete se za onen problém.
(převzato z radiovaticana)
Ježíš vystoupil k Otci a „odtud se po všechny dny a chvíle za nás přimlouvá“
„A to je aktuální. Ježíš u Otce, dává svůj život, vykoupení, ukazuje Otci rány, cenu spásy. A tak se Ježíš přimlouvá po všechny dny. A když jsme z nějakého důvodu trochu na dně, pamatujeme, že On za nás prosí a neustále se za nás přimlouvá. Často na to zapomínáme a říkáme si »Ježíš skončil, odešel do nebe, seslal nám Ducha svatého a je konec«. Nikoli! Nyní, v každé chvíli se Ježíš přimlouvá. »Pane Ježíši, smiluj se nade mnou.« Přimlouvá se za mne. Obracejme se k Pánu a prosme o tuto přímluvu.“
(převzato z radiovaticana)
Poselství Vánoc
Dnes je také den modlitby za naši matku církev kvůli mnohé neplodnosti v Božím lidu. Neplodnosti egoismu a moci… Když církev věří, že může všechno, že ovládá svědomí lidí, jde cestou farizeů a saduceů, cestou pokrytectví. Taková církev je neplodná. Modlit se! Ať tyto Vánoce otevřou naši církev Božímu daru, aby se nechala překvapit Duchem svatým. Ať je církví, která plodí děti, matkou církví. Matkou. Častokrát si myslím, že církev je někde spíše podnikatelkou než matkou. Vidíme-li tyto dějiny neplodnosti Božího lidu a mnohé příběhy církevních dějin, které přinesly církvi neplodnost, prosme s pohledem upřeným k jesličkám Pána o milost plodnosti pro církev, aby byla především matkou jako Maria.
(převzato z radiovaticana)
Pohled upřený na Ježíše
Každodenní kontemplace evangelia nám pomáhá mít pravou naději – zdůraznil papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Svatý otec znovu vybídnul věřící ke každodenní kontemplaci evangelia, třeba jen na 10 minut, a k rozmluvě s Pánem namísto ztráty času sledováním televizního seriálu či poslechem sousedských řečí. Co je jádrem naděje? Mít pohled »upřený na Ježíše«. František kázal o naději, jak ji podává dnešní čtení z listu Židům (Žid 12,1-4), a poznamenal, že „bez naslouchání Pánu můžeme mít optimismus a být pozitivní, avšak naději si osvojíme pohledem upřeným na Ježíše.“ Odtud potom papež rozvinul svoji úvahu o kontemplativní modlitbě. Řekl, že „je dobré modlit se denně růženec a rozmlouvat s Pánem, nebo s Matkou Boží či se svatými. Důležitá je však kontemplativní modlitba – dodal – a tu je možno konat jedině s evangeliem v ruce.“ „Jak rozjímat o dnešním evangeliu?(Mk 5,21-43). Vidím, že Ježíš byl uprostřed zástupu. Bylo kolem něho množství lidí. Pětkrát se v tomto úryvku vyskytuje slovo zástup. Copak Ježíš neodpočíval? Lze se domnívat, že byl stále mezi lidmi. Větší část svého života Ježíš strávil na cestách, v zástupu. Bez odpočinku? Jednou evangelium říká, že usnul na loďce, když přišla bouře a učedníci jej vzbudili. Ježíš byl nepřetržitě mezi lidmi. Takto hledím na Ježíše, takto Ježíše kontempluji, představuji si jej tak. A řeknu Ježíši, co mi přijde na mysl.“ Papež František se pak zastavil u dnešní evangelní epizody o nemocné ženě, která stála v zástupu a dotykem Ježíšova šatu se uzdravila. „Ježíš – komentoval papež – si povšiml nemocné ženy stojící v zástupu, který se na Něj tlačil. On nejenom rozumí zástupu, cítí se zástupem, ale cítí tep srdce každého z nás, každého. Vždycky se stará o všechny a o každého zvlášť. Podobně jako když mu představený synagogy vypráví o své nemocné dceři a Ježíš hned všeho nechá a jde s ním.“ Papež pak vyzdvihl několik dalších momentů. Ježíš vstoupí do domu představeného synagogy. Ženy zde pláčou, protože děvče zemřelo. Pán je uklidňuje a lidé se mu posmívají. „Tady je vidět Ježíšova trpělivost – dodal František. Když děvče vzkřísí, nezvolá »Bůh je mocný«, nýbrž řekne, aby děvčeti dali najíst. Ježíš vždycky dbá na drobné detaily. To co jsem nyní učinil s evangeliem – řekl dále papež - je kontemplativní modlitba, tedy vzít si evangelium, číst a promítnout se do dané události, představovat si, co se stane, a říkat Ježíši, co mám na srdci.“„A tím umožňujeme naději, aby rostla, protože jsme upřeli pohled na Ježíše. Konejte tuto kontemplativní modlitbu. Někdo řekne: »Ale já toho mám tolik na práci!«. Ano, ale vezmi si na 15 minut evangelium, krátký úryvek, představ si, co se stalo, a rozmlouvej o tom s Ježíšem. Takto bude tvůj pohled upřený na Ježíše a ne kupříkladu na televizní seriál. Tvůj sluch bude upoután Ježíšovými slovy a ne řečmi souseda či sousedky...“„A takto nám kontemplativní modlitba pomáhá mít naději – pokračoval papež. Žít podstatu evangelia. Modlit se bez ustání.“ František pak povzbudil k modlitbě růžence, rozmluvě s Pánem, ale zároveň také k této kontemplativní modlitbě, abychom měli pohled upřený na Ježíše. „Tato modlitba dává naději - řekl. Náš křesťanský život se odvíjí v tomto rámci, mezi památkou a nadějí.“„Památkou ušlé cesty, památkou všech obdržených milostí a nadějí čerpanou pohledem upřeným na Pána, který jediný dává naději. Abychom uviděli a poznali Pána vezměme si evangelium a věnujme se této kontemplativní modlitbě. Dnes třeba jen 10 – 15 minut, ne víc, přečtěte si evangelium a povězte něco Ježíši. Nic víc. Poznáte tak Ježíše víc a vaše naděje vzroste. Nezapomínejte mít pohled upřený na Ježíše. K tomu je kontemplativní modlitba.“
(převzato z radiovaticana)
