Je zapotřebí snažit se od samého počátku chodit před Bohem vesele a s vnitřní svobodou (sv. Terezie od Ježíše)
Vnitřní svoboda versus přísné metody
Stává se, když se člověk nastupuje cestu modlitby, volí si určité metody, a pak se jich otrocky drží. Od zvolené metody očekává úspěch svého snažení.
Záhy se ale to, co mu mělo posloužit jako nástroj, stává příčinou otroctví. Postupně člověk propadá tyranii přehnaně přísných metod.
Naproti tomu modlitba rozvíjející se na zdravém duchovním základě má právo na moudrou svobodu, kterou by měl člověk používat sám u sebe a respektovat u druhých.
Svoboda neznamená zřeknout se odpovědnosti
Pokud se modlící se člověk cvičí v pokoře a vykazuje pokrok ve ctnostech, nemusí si dělat přílišné starosti o určité modlitební metody. Moudrou svobodu při modlitbě je ale zapotřebí odlišovat od svévole. Duch svatý nikdy nevede člověka ke dvěma vzájemně si odporujícím zkušenostem. Právo modlit se způsobem, jakým se dokážu nejlépe vyjádřit, neznamená právo zpochybňovat a odmítat společné formy modlitby. Evangelijní svoboda modlitby nemůže být zbavena odpovědnosti. Je to krásný Boží dar, a Bůh, který si přeje rozmanitost, právě v ní vede životem každého člověka.
Upraveno podle knihy
od Jerzy Zielinski 365 dní s mystiky karmelu
kterou vydalo KNA
