Bez přestání se modlete
Modlitba nás nevzdaluje od zájmu o svět.
Naopak, není nic zodpovědnějšího než modlitba:
čím víc žijeme pokornou modlitbou,
tím více jsme vedeni k lásce a k tomu,
abychom ji vyjadřovali svým životem.
A je k modlitbě zapotřebí mnoho slov? Ne.
Víme, že i pár slov, často velmi neobratných,
stačí k tomu, abychom mohli Bohu všechno odevzdat,
své obavy i své naděje.
Cesta, která vede z neklidu
Jestliže se odevzdáme Duchu božímu,
nalezneme cestu, která vede z neklidu k důvěře.
Řekněme mu ve svém srdci:
„Duchu svatý, dej, abychom se v každé chvíli obraceli k tobě.
Tak často zapomínáme, že v nás přebýváš,
že se v nás modlíš, že v nás miluješ.
Tvá přítomnost v nás je důvěra a nepřetržité odpouštění.“
Prostá krása společné modlitby
Modlitba je pokojná síla, která na člověka působí a nedá mu jen tak dřímat.
Z ní čerpáme nezbytnou sílu.
Pro někoho ale může být modlitba o samotě velmi těžká.
Takovému člověku se nabízí i modlitba společná.
Krása společné zpívané modlitby, třeba jen ve dvou či ve třech,
je neocenitelnou oporou duchovního života.
Z prostých slov a dlouho opakovaných melodií může vyzařovat radost.
Při společně zpívané modlitbě člověk cítí, jak v něm sílí touha po Bohu,
a může prožívat kontemplativní očekávání.
Ano, ať se raduje naše srdce!
Prostá krása společné modlitby je místem,
kde se obnovuje duch chvály.
Nepatří snad zpívaná modlitba jakoby k prvním darů našeho vzkříšení?
Je úžasné, že v době, kdy jsme v mnoha zemích světa svědky ochabnutí víry,
se nám Duch svatý dává především skrze společnou modlitbu.
