Za všechny lidi

 

 

Úvod

Křížová cesta je doprovázením Krista na jeho poslední cestě konané za naši spásu. Každé její prožívání má proto velký význam. Jde o to chtít být s Kristem v jeho nejtěžších chvílích a vidět jeho lásku k celému světu. Do modlitby křížové cesty můžeme také vzít pohled na své nedostatky a provinění, i bídu a potřeby celého světa, které zde měly svůj dopad a zvláštní místo v Ježíšově Srdci. Na křížové cestě se nacházejí nejrůznější lidé spolu s námi. Někteří nám mohou jít příkladem, za všechny se můžeme modlit. Vyjděme za Ježíšem, v jeho stopách, s otevřeným srdcem.

(Mezi jednotlivá zastavení můžeme vložit: Otče náš... Zdrávas Maria... Sláva Otci )

 

 

1. zastavení

Odsouzení Ježíše k smrti začalo za pomoci pomluv a křivých svědectví. Nakonec dav ovlivněn velekněžími žádá rozsudek smrti na kříži: „Ukřižuj, ukřižuj ho“ (Mk 15, 13-14). Pilát si nechce komplikovat kvůli Ježíši život a vyhoví lidu se známým gestem mytí si rukou.

Na Pilátovo chvástání se mocí Ježíš odpovídá: „Neměl bys moci nade mnou, kdyby ti nebyla dána shora. Proto větší vinu má ten, kdo mě tobě vydal“ (Jan 19,11).

Pane Ježíši, prosíme Tě za duše, které se nechávají strhnout názory davu, abys je přivedl k poznání pravdy, kterou ke své škodě nemají zájem hledat. Podobně k ní veď i ty, kteří si myslí, že mají moc, a nám všem pomáhej, abychom ze svého života vykořenili pýchu, sobectví a nezájem o osud druhých lidí.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

2. zastavení

Ježíšovo láskyplné přijetí kříže hovoří o jeho touze po naší spáse. Se svým křížem nastupuje velmi tvrdou cestu.

Ježíš přijal  následky hříchu a před oči se nám staví obrazy toho, co člověk způsobil Bohu, který ho jde z lásky zachránit.

Pane Ježíši, prosíme Tě za duše, které nevidí smysl kříže i za sebe samé, abychom si byli vědomí toho, že každé utrpení může mít výkupnou cenu, pokud je přijímané a nesené ve spojení s Tebou. Dej, ať vždy poznáváme v kříži zdroj milosti.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

3. zastavení

Tíha kříže sráží Ježíše do prachu. Vyšel s odhodláním a již je zde první pád. Láska Ježíšova Srdce je však silnější než zlo, které se zdá neúnosné.

Jednou jsi, Pane, hovořil o těch, s jejichž vírou je to obdobné jako se semeny podél cesty, která sezobli ptáci. Prosíme zde za ty, kterým zlý nepřítel již v počátku životní cesty vyrval to, co bylo zaseto do jejich srdce (Mt 12,19). Vždyť „u Boha je možné všechno“ (Mt 19,26). Ať i v jejich srdcích vyraší, co je potřebné pro jejich spásu.

Pro sebe prosíme o Tvou pomoc, abychom se nad nikoho, kdo leží, nepovyšovali, ale byli mu nápomocni v jeho povstání.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

4. zastavení

Setkání matky se synem na nejtěžší cestě. Krutost situace by snad mohla mírnit láska a pochopení vyvěrající z obou srdcí. Právě tato láska však působí v Mariině duši jako proniknutí meče (viz Lk 2, 35).

Také nejsvětější Matce jde o náš věčný život. Je však mnoho matek, kterým mateřská láska chybí, které se se svým dítětem nikdy nesetkaly. Je mnoho dětí, které jsou matkami odmítány a jako přítěž vytrhávány ze života, v němž měly poznat lásku.

Pro lásku Tvé Matky Tě, Ježíši, prosíme za vykořenění této vražedné nelásky a neúcty k Tvému daru života i za ženy, které se staly oběťmi své pomýlené sebelásky a propagace zla představovaného jako dobrou pomoc.

Pro sebe prosíme o milost zůstávat po boku Tvé matky a osvojit si její lásku.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

5. zastavení

Šimon Cyrénský je přinucen pomáhat Ježíši v nesení kříže. Nevíme jak dlouho reagoval vzpurně proti tomuto nátlaku, ale blízkost Ježíše, od kterého se chtěl distancovat, začala mít blahodárný účinek. Vždyť nesl kříž, na němž je vykoupen svět.

Jde o obraz Božího přání, abychom spolupracovali na díle spásy, abychom nebyli necitelní k potřebám druhých. Jen tak můžeme s Boží milostí začít měnit svět.

Spasiteli náš, prosíme Tě otevři naše i všechna  neochotná srdce, k pomoci bližním, kteří jsou sotva schopni dosáhnout cíle bez pomoci. Kéž jeden druhému pomáháme nést kříž a máme tak podíl na Kristově utrpení vedoucím do slávy (srov. 1 Pt 4,13).

Klaníme se Ti Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

6. zastavení

Nečekaný skutek Veroniky je láskyplným projevem pocty a touhy po ulehčení odsouzenému Ježíši. Tato žena nemohla udělat více. Nečekanou odměnou jí byly Kristovy rysy vtisknuté do navrácené roušky.

Zdá-li se nám, že nemáme její možnosti, jsme na omylu. Ježíš přece řekl: „Cokoli jste udělali pro jednoho z mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“ (Mt 25, 40).

Spasitel rád vtiskne své rysy na každý skutek lásky jako do roušky Veroniky a tím umocní jeho hodnotu. Bez lásky však nemůžeme Ježíše vůbec přijmout. Nemá význam žádný vnější efekt, podstatná je jen skutečnost v našem nitru.

Prosíme Tě, Pane, za všechny duše, které si předsevzaly konat dobro; dej, ať si s nimi toto vše často uvědomujeme, abychom výměnou za svou nicotnost získali Tvou milost nekonečné ceny.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

7. zastavení

S druhým Ježíšovým pádem pod křížem si připomínáme i vlastní pády do hříchu. Často jednáme, jakoby v nás víra neměla zapuštěné kořeny, jakoby se nám líbilo na výsluní skalnaté půdy, znamenající nestálost a v Ježíšově výkladu podobenství i snadné odpadnutí od víry, když přijdou těžkosti nebo pronásledování (Mt 13,21).

Pane Ježíši, prosíme Tě za všechny, kteří Tvé slovo sice přijali s radostí, ale potom od víry v ně odpadli; dopřej jim milost, aby se k pravé víře vrátili a našli v ní smysl života.

Všem nám pak dopřej milost vytrvalosti ve víře, naději a lásce, abychom mohli dojít věčného spojení s Tebou.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

8. zastavení

Ježíš promlouvá k plačícím ženám: „Jeruzalemské dcery, neplačte nade mnou! Spíše plačte nad sebou a nad svými dětmi. Neboť když se toto děje se zeleným stromem, co se teprve stane se suchým!“ (Lk 23,28;31)

Jde zde o výzvu k obrácení. Spasiteli záleží více na zmírnění našeho utrpení, které je důsledkem hříchů, než toho, které na sebe z lásky k nám vzal. Současně je zde připomínaná zodpovědnost za výchovu dětí.

Náš přímý vliv na děti je časově omezen, vliv našich modliteb za ně však působí i v jejich dospělosti. Je velkou milostí, že tím můžeme vytrvale usilovat o jejich nejdůležitější dobro.

Bůh ve svém milosrdenství přijímá každého, kdo je ochoten k obrácení a Ježíšova Matka nás všechny chce vést cestou k dokonalému obrácení a věčnému štěstí. Prosíme Tě Pane, ať máme dostatek oddanosti a důvěry v toto vedení. Zvláště Tě prosíme za všechny naše děti, abychom všichni dosáhli toho, co jsi pro ně i pro nás připravil.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

9. zastavení

Při Ježíšově posledním pádu pod křížem si uvědomujeme potřebu opětovného povstání i ve svém životě. Co vše máme za sebou, jak jsme nerozumně upřednostnili nejrůznější zájmy před nejdůležitějším vztahem lásky vůči Bohu. Mnoho lidí slyší Boží Slovo, ale nechává je dusit časnými starostmi, které spolu s vábivostí majetku jsou jako bujně rostoucí trní (Mt 12,22).

Pane Ježíši, prosíme, pomoz nám, abychom se drželi správného hodnotového žebříčku a neztratili pravý smysl života, a všem, kteří byli nabídkami světa svedeni, znovu ukazuj cestu ke spáse pro všechny bolesti, jenž jsi podstoupil.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

10. zastavení

Z Pána Ježíše strhávají šaty zaschlé v ranách po bičování. Děje se mu, co předpověděl žalmista: „Pasou se na mne svým zrakem. Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv“ (Žl 22,18n). Nahota, v níž je vystaven, má dovršit jeho ponížení. V písni křížové cesty se do této souvislosti staví smilné činy a hříchy proti čistotě, za které Pán krutě trpěl.

Někde se říká, že „šaty dělají člověka“, a žalmistova slova vztahující se na Krista říkají: „Já však jsem červ a ne člověk“ (Žalm 22, 7). Ježíš na sebe vzal naši nečistotu. Vznešenost člověka dělá čistota jeho duše, v níž byl povýšen na „chrám Ducha svatého“ (srov. 1Kor 3,16). Proti této svatosti je satanem využívána řada reklamních triků na snížení pravdy o smilstvu. (Vždyť i slovo erotika, se základem eros – láska, zní daleko přijatelněji než nabídka hříchu.)

Pane Ježíši, prosíme Tě za všechny, obzvláště za nejmladší, kteří jsou jakýmkoli způsobem strháváni pod moc těchto hříchů, abys je z nich vysvobodil a přivedl je k pochopení čisté lásky.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

11. zastavení

Dotrhané Kristovo tělo je přibíjeno na kříž v nejcitlivějších místech na rukou, s natažením, které vede k vykloubení a působená bolest se zvedáním kříže ještě zvyšuje.

Začíná se dovršovat nejsvětější oběť pravého velekněze, který kvůli této oběti, jejíž zpřítomňování zanechal v ustanovení Eucharistie, přijal tělo z Panny Marie a povolal vyvolené služebníky, aby se nám díky jim plody jeho oběti stávaly dostupné. Každé pravé kněžství je však spojeno s vlastním obětováním a stáváním se darem pro druhé - podobně jako Ježíš.

Pane Ježíši, Ty víš, jak i na Tvé služebníky oltáře může dolehnout vliv dědičného hříchu, proto Tě úpěnlivě prosíme, zachovávej jim sílu k dokonalé věrnosti a oddanosti Tobě, aby jejich život vedl k oslavě celé Nejsvětější Trojice.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

12. zastavení

Ze vztyčeného kříže Ježíš ustanovuje svoji Matku i za naši Matku a i v posledních slovech poznamenaných city opuštěnosti vyjadřuje svou lásku a oddanost Otci.

S vylitím posledního zbytku vody a krve při probodnutí Ježíšova Srdce vytryskl pro nás nezměrný pramen Božího milosrdenství otevřený dovršenou Ježíšovou obětí. Tento pramen má být velkou nadějí pro celé lidstvo tonoucí ještě v hříchu.

Za lidi celého světa proto prosíme: Věčný Otče, shlédni ve svém milosrdenství na celé hříšné lidstvo, k němuž patří každý z nás, jehož jedinou nadějí  je nejmilosrdnější Srdce Tvého Syna a našeho Pána Ježíše Krista. Pro jeho bolestné utrpení, ukaž nám všem své milosrdenství, abychom všichni společně na věky oslavovali Tvou všemohoucnost.

S touhou po něm se klaníme a dobrořečíme Tvému vítěznému Synu – neboť skrze svůj svatý kříž vykoupil svět.

 

13. zastavení

Ježíšovo tělo je snímáno z kříže a kladeno bolestné Matce do klína. Její duší projede vzpomínka na anděla oznamujícího Ježíšovo početí, kterému odpověděla:  „Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle Tvého slova“ (Lk 1,38). Vyjádřila jimi i tento prožitek bolesti, jenž projela její duší.

Jak se každý sám stavíme k Otcovým úradkům spásy? Od Panny Marie se máme mnoho co učit. Předně vidět velkou Boží lásku a začít chápat, jak nepatrná je délka pozemského života ve srovnání s tím, který nás čeká v nebi. To by nám mělo být důvodem k zaujímání lepšího postoje při setkání s utrpením.

Nejdražší Spasiteli, prosíme, posiluj naši víru a naději ve chvílích bolestivých zkoušek, abychom se i my v nich osvědčili podobně jako Panna Maria v nejtěžší chvíli. Současně Tě prosíme za všechny trpící, aby se jim v jejich tíživé situaci dostalo pomoci od bližních a nalezli cestu k Tobě.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

14. zastavení

Ježíš je uložen do hrobu. Tam však jeho cesta nekončí. Zatímco se připravuje velikonoční jitro, přichází k zemřelým duším jako ten, který svou smrtí otevřel nebe. Někteří na jeho příchod čekali od počátku lidstva.

Hrob není konečnou zastávkou. Co bude po něm následovat záleží na našem krátkém životě, především na naší lásce.

Mnozí zemřelí si dnes odpykávají očistcová muka a zvláště za ně Tě, Ježíši, v této chvíli prosíme, abys i jim brzy otevřel bránu nebe.

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme Ti - Neboť skrze svůj svatý kříž jsi vykoupil svět.

 

Závěrem

S prosbou za obrácení ubohých hříšníků Ti, Pane, děkujeme za všechny milosti spojené s touto křížovou cestou.

Na jejím závěru se každý z nás znovu obrací celým srdcem k Tobě:

„Nejsvětější, Trojjediný, všemohoucí věčný Bože, věřím v Tebe, klaním se Ti, doufám v Tebe, miluji Tě; a prosím Tě za odpuštění pro duše těch, kteří v Tebe nevěří, kteří se Ti neklanějí, v Tebe nedoufají a Tebe nemilují.“ (Modlitba je opakována 3x)