Ke sv. Františkovi z Assisi

1.DEN

„Obraťte se, neboť se přiblížilo království nebeské.“ (Mt 3,2) Z prvního životopisu svatého Františka: Jednoho dne, když se velmi vroucně dovolával Božího milosrdenství, ukázal mu Pán, co má dělat. Od té chvíle byl naplněn takovou radost, že se nemohl udržet, a tak i když nechtěl, doneslo se něco až k uším lidí. Ač pro velké vzplanutí lásky už nedokázal mlčet, přece mluvil poněkud opatrně a v náznacích. Podobně jako svému zvláštnímu příteli vyprávěl o skrytém pokladu, snažil se to i jiným vysvětlit v podobenstvích. Říkal, že nechce táhnout do Apulie, ale sliboval, že ve své vlasti vykoná něco krásného a velikého. Lidé se domnívali, že se chce oženit, a ptali se ho: „Chceš si přivést nevěstu, Františku?“ A on na to odpovídal: „Přivedu si tu nejvznešenější a nejkrásnější nevěstu, jakou jste kdy viděli, která by krásou a moudrostí předčila všechny ostatní.“ A vskutku, tou neposkvrněnou Boží nevěstou, kterou si zvolil, je pravá zbožnost a skrytým pokladem, po němž nadevše toužil, je nebeské království. Bylo vskutku nutné, aby se zcela naplnilo evangelní povolání na tom, který se měl stát v duchu a v pravdě služebníkem evangelia. Modlitba: Dej, Pane, ať i my ve svých životech, uprostřed našich dní, zakoušíme radost z nacházení tvého království v pravé zbožnosti a lásce. Prosíme, ať jsou i naše srdce otevřená pro skrytý poklad tvého evangelia, abychom se, zcela obráceni k tobě, stávali pravdivými hlasateli tvé radostné zvěsti. Amen.

 Svatý Františku, služebníku evangelia oroduj za nás!

 2.DEN

„V té hodině Ježíš zajásal v Duchu svatém a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, tak se ti zlíbilo.“ (Lk 10,21) Z prvního životopisu svatého Františka Oblečený v hadrech – když se dřív odíval šarlatem, odešel z města a cestou lesem zpíval francouzsky chvály Pána, a tu ho náhle přepadli lupiči. Když se ho hrozivě ptali, kdo je, směle jim muž Boží jasným hlasem odpověděl: „Jsem hlasatelem velikého Krále. Co je vám po tom?“ Oni ho zbili, hodili ho do hluboké jámy plné sněhu a křičeli: „Polež si tu, selský hlasateli Boží!“ On se však vyprostil, setřepal ze sebe sníh, a když odešli, vylezl z jámy ven. Potom, překypující radostí, začal nahlas v lese zpívat chvály Stvořiteli celého světa. Modlitba: Dej i nám, Pane, poznat, jak vzácní jsme v Tvých očích a jakou cenu pro Tebe máme. Naplň naše srdce vděčností i odvahou chválit tě uprostřed našich každodenních starostí a spěchů. Kéž ti chceme být blízko v každém našem konání tak, jak i ty toužíš být blízko nám, být s námi. Amen.

 Svatý Františku, hlasateli velikého Krále oroduj za nás!

3. DEN

„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3,16) Z prvního životopisu svatého Františka: První dílo, ke kterému blažený František přistoupil, když se vymanil z rukou svého tělesného otce, byla stavba Božího domu. Nepokoušel se postavit nový kostelík, nýbrž opravil starý a nahradil to, co stáří zničilo. Nezničil základy, ale budoval na nich, a tím, i když nevědomky, stále respektoval Krista, protože nikdo nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, totiž Ježíš Kristus. Modlitba: Dopřej nám, Pane, pevnou, pokornou a hlubokou víru v tebe, Spasitele světa. Kéž je náš život pevně vystavěn na skále tvého slova, hluboce zakořeněného v našich srdcích. Kéž nejsme opřeni o nikoho a o nic, jen o tebe. Amen.

 Svatý Františku, příteli Boží oroduj za nás!

4. DEN

„A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“ (Jan 1,14) Z prvního životopisu svatého Františka: Jednoho dne se v tomto kostelíku četlo evangelium, ve kterém Pán rozesílá apoštoly, aby kázali. Světec Boží byl přítomen, a protože chtěl slova evangelia pochopit, po slavné mši svaté prosil naléhavě kněze, aby mu toto evangelium vyložil. Když mu to po pořádku vysvětloval a když svatý František slyšel, že Kristovi učedníci neměli mít ani zlato, ani stříbro nebo peníze, že si na cestu neměli brát ani brašnu, ani měšec, ani chléb, ani hůl, že neměli mít ani obuv, ani dvoje šaty, ale že měli hlásat Boží království a pokání, hned se zaradoval v Duchu Božím a řekl:„To je to, co chci, to je to, co hledám, toto všechno chci z celého srdce dělat “ Hned, překypuje radostí, pospíchá svatý otec naplnit toto spásné povzbuzení a nesnese žádný odklad ani váhání, dokud nezačne zbožně žít to, co slyšel. Modlitba: Naplň také nás, Pane, svou milostí, abychom, zasaženi tvou láskou, dokázali přijmout tvé slovo, nabídli mu prostor ve svém životě, chránili ho svým jednáním a tak mu umožnili vtělit se do našeho světa, aby přebývalo mezi námi a v nás. Amen.

 Svatý Františku, pro Boha zcela chudý oroduj za nás!

5. DEN

„Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst.“(Lk 4,18) Z prvního životopisu svatého Františka: Od té doby začal s velkým nadšením a s radostí kázat všem pokání, prostým slovem, ale i velkodušností srdce povzbuzoval své posluchače. Jeho slovo bylo jako plápolající oheň, který pronikal do hlubin srdce a naplňoval mysl všech obdivem. Zdál se být úplně jiný než dříve. Zaměřen zcela na nebeské věci, odmítal ohlížet se po pozemských. Při každém svém kázání, dříve než shromážděným předložil Boží slovo, vyprošoval všem pokoj slovy: „Ať vás Pán obdaří pokojem!“ Takto vždycky hlásal s velkou zbožností mužům i ženám a všem, kdo přicházeli a které potkával. A tak mnozí, kdo nenáviděli pokoj i spásu, objali s pomocí Boží celým srdcem pokoj, stali se sami dětmi pokoje a horlivě usilovali o věčnou spásu. Modlitba: Prosíme, Pane, získej si také naše srdce. Aby zakusila sladkost tvého usmíření, a takto zacelena, planula horlivostí po spáse svých bližních. Kéž jsme těmi, kteří druhým přinášejí pokoj a jeho ovoce. Amen.

Svatý Františku, který jsi každému bratrem oroduj za nás!

 6.DEN

„Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“ (Jan 1,12) Z prvního životopisu svatého Františka: Zatímco se, jak jsme se už zmínili, mnoho dalších přidávalo k bratřím, přeblažený otec František putoval Spoletským údolím. Tam přišel do blízkosti městečka Bevagna, kde bylo shromážděno veliké množství rozličných druhů ptáků, holubů, vran a dalších, kterým lidé říkají kavky. Když je přeblažený služebník Boží František spatřil, zanechal své druhy na cestě a spěchal k ptákům, neboť byl velmi horlivý a vroucně i něžně miloval i nízké a nerozumné tvory. Když došel do jejich blízkosti a viděl, že na něho čekají, pozdravil je svým obvyklým způsobem. Nemálo se však divil, že ptáci jako obvykle neodlétají. Byl naplněn ohromnou radostí a pokorně je prosil, aby vyslechli Boží slovo. A k tomu všemu, co jim říkal, připojil ještě toto: „Moji bratři ptáčci, hodně musíte chválit svého Stvořitele a vždycky ho milovat, neboť vám dal za oděv peří, k létání křídla a všechno, co potřebujete. Dokonce vás Bůh mezi svými tvory učinil vznešenými a čistotu vzduchu učinil vaším příbytkem. Nesejete ani nežnete, a přece vás bez jakéhokoliv vašeho přičinění chrání a opatruje.“ Jak František sám a bratři, kteří byli s ním, vypravovali, nato se ptáčci po svém způsobu velmi zaradovali a začali natahovali krčky, rozpínali křídla, otevírali zobáčky a dívali se na něho. On procházel jejich středem a vracel se zpět a jeho hábit se dotýkal jejich hlaviček a tělíček. Pak jim znamením svatého kříže požehnal a dovolil jim, aby si letěli jinam. Blažený otec pak šel se svými druhy dál svou cestou a radoval se a vzdával díky Bohu, kterého ctí všichni tvorové pokornou chválou. Protože byl již prostý, ne z přirozenosti, ale působením milosti, začal si dělal výčitky, že ptáčkům, kteří s takovou úctou Božímu slovu naslouchají, nekázal už dávno. A tak se stalo, že od toho dne horlivě povzbuzoval všechny ptáky, zvířata i plazy, ba i stvoření, která neslyší, ke chvále a k lásce ke svému Stvořiteli, neboť denně se z vlastní zkušenosti přesvědčoval o jejich poslušnosti, když vzýval jméno Spasitele. Modlitba: Pane, chraň i v nás ducha opravdové poslušnosti, abychom se stávali tvou chválou a radostí. Kéž podřízeni sobě navzájem, objevujeme krásu nevinnosti a nacházíme vždy útočiště v otevřené náruči tvé lásky. Amen.

 Svatý Františku, pokorný a čistý oroduj za nás!

7. DEN

„Ježíš časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.“ (Mk 1,35) Z prvního životopisu svatého Františka: Boží muž František se naučil nehledat své, nýbrž myslet především na to, co žádá spása bližních, nade všechno si však přál zemřít a být s Kristem. Proto se nejvíc snažil o to, aby se osvobodil od toho, co je ve světě, aby pozemský prach nerušil klid jeho ducha. Vůči vnějšímu hluku se stal necitlivým a celou svou vnitřní silou ovládal své vnější smysly a hnutí své duše, aby byl svobodným jen pro Boha. Hnízdil v rozsedlinách skály a svůj domov měl v úkrytu nad strží. V pravdivé, šťastné zbožnosti přebýval v nebeských sídlech a oproštěn ode všeho, dlouho prodléval v ranách Vykupitele. Často proto vyhledával osamělá místa, aby mohl cele svou mysl obrátit k Bohu, ale nebyl rozmrzelý, když poznal, že je třeba zabývat se něčím jiným, a s radostí pracoval na spáse bližních. Modlitba: Pronikni i nás, Pane, duchem pravdivé a šťastné zbožnosti, která s vděčností čerpá z pramene tvých svatých ran. Kéž je naše modlitba hluboká a pevná, aby zachytila a unesla žízeň světa kolem nás i tvou žízeň po nás. Osvěž nás svou láskou, ať se i my staneme pramenem útěchy a usmíření. Amen.

Svatý Františku, skrytý v lásce Boží oroduj za nás

8. DEN

„K ránu šel Ježíš k nim, kráčeje po moři.“ (Mt 14,19) Z prvního životopisu svatého Františka: Jeho nejjistějším útočištěm byla modlitba, ale ne krátká ani ješitná nebo povrchní, nýbrž dlouhá, plná oddanosti a líbezná pokorou. Když začal večer, stěží skončil do rána. Ať už chodil nebo seděl, když jedl či pil, byl ponořen do modlitby. Prodléval v osamělých a opuštěných kostelích, aby se tu v noci mohl o samotě modlit. V nich pod ochranou Boží milosti překonal mnohou bázeň a duševní úzkost. Modlitba: Pane, nauč nás modlit se. Dotýkej se našich srdcí, očí, uší, našich nejhlubších tužeb i úzkostí a dej nám zakusit, že u tebe není nic nemožného. Ponoř nás do hlubiny svého milosrdenství, abychom, nalezeni v lásce, nalezli Otcovu tvář a v jejím světle se stali svědky tvých zázraků v životě každého z nás.  Amen.

 Svatý Františku, který jsi moc Boží zakusil oroduj za nás!

9. DEN

„Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.“ (Jan 11,25) Z prvního životopisu svatého Františka: Denně měl neustále na rtech slova o Ježíši, jak sladce a něžně s ním promlouval, jak líbezný a plný lásky s ním vedl dialog. Jeho ústa mluvila to, čím srdce přetékalo, a pramen osvícené lásky, jež ho zcela naplňovala, vyvěral navenek. Ježíšem se stále zaměstnával, Ježíše stále nosil v srdci, Ježíše měl v ústech, Ježíše v uších, Ježíše v očích, Ježíše v rukách, Ježíše i v ostatních údech stále nosil. Jak často, když seděl u stolu a jméno Ježíš slyšel, pronesl nebo jen na ně myslil, zapomněl na pokrm těla a, jak čteme o světci, díval se, ale neviděl, naslouchal, ale neslyšel. A navíc, když šel a přemýšlel či zpíval o Ježíši, úplně zapomněl na cestu a všechny živly zval ke chvále Ježíše. A protože Ježíše Krista, a to Ukřižovaného, stále nosil a uchovával úžasnou láskou ve svém srdci, byl nade všechny přeslavně vyznamenán jeho znamením. Modlitba: Kéž se, Pane, také my necháme dostihnout tvou láskou, abychom prozářeni světlem tvého vzkříšení, sami okusili život, který chutná po plnosti. Kéž se smíme stát znamením tvé lásky. Amen.

Svatý Františku, který žiješ v plnosti Života oroduj za nás!

Zdroj: kapucínky