K Panně Marii, matce ustavičné pomoci

První den

Matko Ustavičné Pomoci, mám štěstí, že mohu pokleknout ke tvým nohám a zahledět se na tvůj obraz. Pohled na něj mi vlévá něžnou důvěru dítěte. Ve tvém náručí vidím dítě Ježíše, mého Vykupitele a mého Boha, všemohoucího a svrchovaného Pána nad životem a smrtí, jediného rozdavatele všeho dobra a všech milostí. Ty jsi jeho Matka. Jako Matka máš právo prosit za mě a tvoje přímluva nikdy nezklame. Dítě v tvém náručí Ti ještě nikdy neodmítlo prosbu. Proto i já, Matko mého Ježíše, volám k Tobě, aby ses za mě přimluvila. S celou důvěrou svého srdce začínám tuto novénu a doufám, že mi vyprosíš milost. (Zde řekni své Matce, co tě trápí.) Pevně věřím, že se za mě přimluvíš u svého Syna. Otče náš... Zdrávas Maria... Sláva Otci...

Druhý den

Matko Ustavičné Pomoci, ve chvějícím se dítěti, které vineš ke svému srdci, vidíš nejen Božského Syna a Syna svého, ale vidíš v něm všechny lidi, kteří se stali tvými dětmi tehdy, když jsi souhlasila s Boží vůlí. Nikdy nezapomínáš na slova svého Syna na Kalvárii, kterými Tě dal umírající Ježíš nám za Matku. Jako se Ježíš při pohledu na kříž vrhá do Tvého náručí, tak se smí každá duše v bolesti a bezútěšnosti obracet na Tebe. Proto i já dnes přicházím k Tobě ve svém soužení a u Tebe hledám pomoc a ochranu. Moje Matko, s dětskou prostotou padám ke Tvým nohám a chci Ti říci, jak velmi Tě miluji a jak je krásné, že mohu být Tvým dítětem. S důvěrou jdu k Tobě ve své bolesti a ve svém smutku... Ty o něm víš... Pomoz mi! Otče náš... Zdrávas Maria... Sláva Otci...

Třetí den

 Matko Ustavičné Pomoci, znovu říkám: je mým štěstím, že mohu hledět na Tvůj krásný obraz, který mi říká o Tvé moci a velikosti. Drahá Matko, vidím na něm řeckým písmem napsané Tvé vznešené jméno Matka Boží. Vidím archanděla Michaela, který nám připomíná, že jsi Paní všech nebeských zástupů. Ve své dlani držíš ruku Krále králů. To vše mi říká, že jsi požehnaná mezi ženami, že jsi nejkrásnější ozdoba tvorstva, že ty jediná jsi byla hodna stát se Matkou vtěleného Syna Božího. Jsi neposkvrněná, celá svatá. Jsi zázračné dílo Nejvyššího, jsi hlubina veškeré dokonalosti. Buď pozdravena, Královno nebe i země. Podivuhodná Matko! S radostným srdcem chci hlásat Tvou velikost a svatost. I když jsi povýšená nad všechno tvorstvo, přesto se nebojím k Tobě přijít, vždyť Bůh Tě učinil tak velkou právě proto, abys nám pomáhala v našich strastech. Ty pokorná, raduješ se ze své moci, protože nám vždy můžeš pomáhat. Matko, svou všemohoucí přímluvou mi vyžádej milost, kterou potřebuji. Otče náš... Zdrávas Maria... Sláva Otci...

Čtvrtý den

Matko Ustavičné Pomoci, Tvůj milý obraz vlévá útěchu do smutných dní našeho vyhnanství na této zemi. Jevíš se nám jako štěp, na kterém v obdivuhodné kráse vypučel nejvznešenější květ Ježíš. Jako dítě na Tvé ruce, podobný nám ve všem (mimo hříchu), si získává všechnu lásku našich srdcí. Na čele se Ti skví zářivá hvězda. Ty jsi ta jitřenka, která nám zvěstovala, že přichází den našeho vykoupení a spásy a slibuje v krásném nebi den, po kterém nikdy nepřijde noc. Nejsi snad Mořská hvězda, která i v nejhroznějších bouřkách stále vysílá paprsek naděje do lidského srdce? Matko, lásky nejhodnější, Ty nám ulehčuješ jho povinností a břemeno nám děláš příjemným. Už jen myšlenka na tebe a tvé sladké jméno mi naplňuje srdce radostí. Tvé jméno Maria vlévá klid do mé utrápené duše. Dovol, ať ti den co den opakuji: Matko, hodná veškeré naší lásky, miluji Tě! Tvým prostřednictvím a s Tebou miluji Tvého Božího Syna. Naděje moje, splň mi mou prosbu! Otče náš... Zdrávas Maria... Sláva Otci...

Pátý den

Matko Ustavičné Pomoci, když se dívám na tvůj úctyhodný obraz, uvědomuji si, že se právem nazýváš Matkou bolestnou. Dítě ve tvém náručí se chvěje při pohledu na nástroj umučení, který před jeho očima drží andělé. Už nyní prožíváš strašnou bolestnou smrt na kříži, která jednou ukončí jeho pozemský život. I ty jsi se svým Synem Ježíšem prožívala trpké duševní bolesti. A tento meč bolesti pronikal do tvého milujícího mateřského srdce v každém okamžiku tvého života. Jsi opravdu Matka bolestná, jsi Pomocnice ve Vykupitelově díle. A proto i tvá moc je tak velká a tvoje přímluva u Boha tak rozhodující. Hleď, Matko, cítím s tebou a s tvým Synem Ježíšem, tím více, neboť i mé hříchy přibíjely Ježíše na kříž a trýznily tvé mateřské srdce. Matko, pro tvoji bolest tě prosím, dej mi upřímnou lítost nad mými hříchy a sílu, ať už víc nehřeším. Nezapomeň ani na prosbu, kterou ti přináším v této devítidenní pobožnosti a vyslyš mě. Otče náš... Zdrávas... Sláva Otci...

Šestý den

Matko Ustavičné Pomoci, tvůj obraz mluví o tvé velké bolesti. Kdo ze všech matek trpěl víc než ty? Proto máš pochopení pro naše bolesti. Čtu to v tvých dojímavých očích, které se dívají víc na nás než na dítě Ježíše. Jsme tvoje velmi ubohé děti. Jak je dobré pro duši, když ve svém kříži a bolesti nalezneme soucitné srdce! Tvé mateřské srdce trpí s každým člověkem. Soucitná Matko, vyslyš mé volání, když tě prosím ve své lidské bídě a nouzi. Neopouštěj své dítě. Dej mému ztrápenému srdci sladkou naději a vypros mi milost, o kterou úpěnlivě prosím. Otče náš... Zdrávas... Sláva Otci...

Sedmý den

Matko Ustavičné Pomoci, ty jsi Stánek Ducha Svatého. Všechny milosti jdou přes tvé ruce. Proto jdeme k tobě ve svých trápeních. I ty nám pomáháš, neboť jsi Ježíšova Matka, Matka Bolestná a naše Matka. Jako Ježíšova Matka jsi také blízko srdci Božímu, nemůže ti odepřít žádnou prosbu. Jako bolestná Matka jsi spolupracovnicí na díle spásy. Z toho pokladu můžeš rozdávat plnými hrstmi. Jako naše Matka jsi vzala na sebe povinnost nám pomáhat. Proto s úplnou důvěrou jdu k tobě se všemi svými záležitostmi. Kdo tě zavolá, může si být jist, že se zachrání. Vypros mi milost, ať ti věrně sloužím. Pak moje spása bude jistá, neboť Bůh neopustí duši, která se ti zasvětila. Dej mi také milost, o kterou tě prosím v této devítidenní pobožnosti. Doufám, že ji dostanu od tvé dobroty.

Osmý den

Matko Ustavičné Pomoci, úzkost mi někdy svírá duši, když si připomenu svou hříšnost. Neodvážili bychom se na Tebe obrátit, kdyby k nám tvůj milý obraz nevolal: Doufej moje dítě! Jsem přece Matka milosrdenství, vždy ochotná zahojit tvé rány. U mne vždy najdeš pomoc! A tak spoléhám na tebe, Maria, na tvou lásku a dobrotu. Maria, nehleď na mé hříchy. Ať v tobě vždy najdu ochranu, útěchu a pomoc. Vyžádej mi milost, o kterou prosím! Otče náš... Zdrávas... Sláva Otci...

Devátý den

Matko Ustavičné Pomoci, končím svou devítidenní pobožnost. Den co den jsi mě vídala při svých nohách, denně jsi poslouchala mé volání. Ještě jednou Ti přednáším prosbu o pomoc, naléhavě a s velkou důvěrou. Pevně očekávám, že mě vyslyšíš a vyprosíš mi milost, o kterou prosím – nebo ještě větší. Vzpomeň na svého Syna, vzpomeň na svou milosrdnou lásku, vzpomeň na své jméno: Matka Ustavičné Pomoci! Toto jméno, které sis sama zvolila, nám dává právo vypovědět ti každou bolest a vlévá nám důvěru, že nás vyslyšíš. Svatá Panno, věrná Matko, buď se mnou ve všech bídách, ve všech nebezpečích, ve všech bolestech a vždy mi vypros potřebnou milost... Drahá Matko, moje důvěra je tak velká, že už nyní ti děkuji, že jsi vyslyšela mou prosbu. Díky ti za všechny milosti, které jsi mi v životě zjednala, i které v budoucnosti dostanu z tvé nevyčerpatelné lásky a dobroty. Chci ti děkovat do posledního dechu a s vděčností tě budu milovat, chválit a oslavovat. Amen. Otče náš... Zdrávas... Sláva Otci...